Víkend 28.-30.09.07
Tenhle víkend byl díky svátku prodlouženej, tak jsem se těšil na nějakou akcičku. Celej týden jsem se ploužil na !!!flexině!!! (brrr, jen to píšu a vstávaj mi všechny chlupy, co mám) a procházky byly fakt kraťoulinký. Jen na vyvenčení a zas šup domů. Děsný. Bych řek až jako týrání zvířat. No, ale nicméně jsem si tak ve čtvrtek večer říkal, že když je druhej den to volníčko, a když už vlastně ani moc nekulhám (panička má teda jinej názor, ale je to snad moje noha, tak to vim líp) že bychom někam mohli jít. Hm, přešlo mě to hnedka co jsme se vzbudili. Venku lilo jak z konve. Ač mě to teda zas až tak nevadí, bylo mi jasný, že vejlet se rozhodně konat nebude.
Panička teda docela překvapila, vyhrnula se z pelechu "už" v devět hodin (ne že by se jí teda chtělo, ale prý někam jede) a protože jsme spali u páníčka, šli jsme k nám domů, dostal jsem sníďu a panička odjela. Mno, šel jsem samo chrnět a občas jsem v kuchyni, s paničky mamkou, vařil.
Panička se vrátila za pár hodin a překvapení dne vezla sebou. Po otevření dveří se mi sem vhrnula Axa jak velká voda. Pořád hárá, takže to vypadalo na celkem zajímavé dny. Chichichi.:-))) A krom Axy panička přivezla spousty igelitek a taky nějaký pití. Prý druhý den bude velká akce. No, tak to sem si nemoh nechat ujít.
Axa mi pak večer vyprávěla, že jí panička normálně donutila v tom hrozným slejváku u nich na Barrandově dojít od baráku k autu po svých, že jí prostě odmítla přenýst, což teda Axa samo nenechala jen tak. Ploužila se celá přikrčená a tvářila se jak nejvíc týranej pejsek na světě. Když ušly těch asi 15 metrů k autu, panička otevřela kufr, Axa si tam skočila a s velkým oddechem se stočila na pelech, jako že teda to byl největší výkon toho dne. Hérečka.:-)
Pak jely prý ještě do Kyjí se kouknout na agi závody, ale panička Axu nechala v autě, protože když viděla, že parkoviště, které je teda na trávě, bude muset asi přeplavat, aby se tam dostala, usoudila, že to pro Axu bude lepší. Viděla asi 4 běhy z A2 small a medium, pokecala s Anetou od Šivy a jely za mnou domů.
Doma nám zabalila nějaký věci a šli jsme zase k páníčkovi domů. Tam jsme si hajnuli do pelíšku a odpočívali a čekali na páníčka. Ten dorazil docela brzo, ale jel zase večer do práce, takže jsme si ho moc neužili. No, ale aspoň, že panička tam byla s náma pořád a taky večer začla nakládat masíčko, který ráno koupila, že prý na druhej den.
V sobotu dopolko přijel páníček z práce, vzal nás ven a než jsme se vrátili, tak panička sbalila veškerý jídlo a pití, co včera koupila, a hlavně to masíčko do tašek a začla to chystat do auta. Hurá, někam se pojede a my s Axou teda rozhodně nehodlali zůstat doma!!!
Vyrazili jsme z domova, zatím bez páníčka, kolem půl druhý. Jeli jsme pro Benjiho a Lucku na Skalku a pak už k Anetinýmu tátovi na zahradu. Když panička zaparkovala, vyhrnuli jsme se všichni z auta. Za plotem nás už vítala Šiva a my si šli prohlídnout zahradu a barák. Axa to samo prolítla úplně všechno, drzoun jeden, ale nikomu to nevadilo. Panička sice měla takovej ten párty stan, ale protože nám počásko vyšlo (ač to teda v pátek tak nevypadalo) nekonec nebyl ani potřeba. Paničky vyndaly ven stůl a židle, připravily gril a mohlo se začít. Kolem třetí přijel páníček (kterej se teda ještě musel vrátit pro foťák, protože ho panička zapomněla doma; jak jinak, že jo?!?) a asi kolem čtvrtý Monča se Standou, kteří ale Arwenku nechali doma, protože někde nastydla a trošku pokašlávala. Což mimochodem byl nejčastější důvod toho, proč nás tam nakonec bylo tak mále (4 pesani a 6 páníčků). Všechny ohařice a bíglice začly totiž chrchlat (krom Tonči a Cessy). Jak byly holky na loveckém víkendu, asi tam něco chytly, tak nemohly dorazit. Cessy ještě navíc přijela rodinná návštěva, Petra od Bory měla angínu a tak dále. No prostě, holky nedorazily, což teda byla jejich škoda, protože to bylo fakt super odpoledne a večer.
A protože tohle všechno naplánovala panička jako takovou opožděnou oslavu svých narozenin, dostala samo od všech dárečky. Teda upřímně, nejvíc jsem zase dostal já. Dostala spoustu mňamek na žvýkání (samo pro mě), bonboniéry (ty taky sprásknu já, pokud je někam neschová) a pak dostala od Lucky vizitky. Jsem asi první pejsek, kterýho znám, který má své vizitky. Panička je na nich uvedena jako "Personal manager" a mám tam nádhernou fotku. No, jsou fakt suprový! Určo je všichni naši kamarádi dostanou, tak se těšte.:-)
Když skončilo předávání darů, vrhli se páníci na to maso. Měli kuřecí stehýnka, kotletky, hermelínky a vepřová žebírka v medové marinádě. Prý to byla děsná lahůdka, ale my nedostali ani kousek (jedinej já jsem nebyl ochuzen, ale díky své vynalézavosti, chichi).
My pesani si celý odpolko hráli na zahradě s klackama, který tam byly, honili jsme se a blbnuli. Benji se teda snažil mimojiné oplodnit Axu, což se naštěstí nepodařilo. Dlouhosrstý stafford s dlouhejma ušima, no nevim, jak by to dopadlo.:-) K němu se potom přidal sousedovic čínský chocholatý pes, který za plotem velice tesknil, že k nám nemůže. Axa je ale kámoška, tak ho provokovala u plotu. Děsná můra.
Když se setmělo a páníci si povídali, přišla moje chvíle. Na grilu totiž zbyly 2 kotlety a jedno žebírko, který už nikdo nechtěl a hlavně bylo navlhlý uhlí a už to moc negrilovalo, takže nebyly ani úplně hotový. A jak tak páníčci kecaj, nenápadně jsem si jednu kotletku uloupil. A kdyby tam nebyla ta kost, která křupla, ani by to nezjistili. Jenže takhle mě bylo slyšet, tak jsem dostal vynadáno, výchovnou a maso bylo preventivně uloženo do tašky.
Axe pak začla bejt už docela zima, tak se páníčkům furt rvala na klín, což jsem jednou taky zkusil, ale nebyl jsem vyslyšen. Ale protože i paničce už začlo být dost chladno a protože už taky bylo půl 10, začli to tam pomalu sklízet, že to teda rozpustíme. Uklidili stůl, nádobí, gril a všechno, co tam potřebovali a pomalu jsme se rozjeli k domovům.
Domů jsme dorazili kolem desátý, my s Axou dostali pozdní véču a odpadli. Panička předstírala chvíli koukání na telku, ale po chvilce si šla lehnout. Tak jsem si zalezli k ní do pelíšku a chrupkali až do rána.
V neděli dopolko zas přijel páníček, ale byl tak unaven, že za chvilku upad do komatu, tak panička začla vymýšlet, co podniknem. No, překvapivě jsme jeli za Benjim a Luckou do Jílovýho.:-) Vzhledem k hárající Axe promenáda u nás v lese by nebyla moc dobrý nápad, tak jsme jeli tam, kde nikdy nikoho se psem nepotkáváme. Ovšem dnešek měl být jiný.:-)
Axulína se po dlouhé době zas poblila v autě, takže panička ještě před prochajdou umyla pelech a nechala ho na zahradě u Lucky uschnout na sluníčku a mohli jsme vyrazit. Hned za první zatáčkou vidíme, že se k nám blíží pán s dvouma labradorama. Překvapivě žlutejma. Tak jsme museli polem. Za á kvůli Axe a za bé kvůli mě, abych je nechtěl spapat. Prý jsou dost dominantní, tak bychom si to asi chtěli vysvětlit. Potom už byla prochajda v klidu, až zas skoro na konci naší trasy se k nám z pravý strany blížil pár se zlaťákem. Tak jsme přidali trošku do kroku, abychom tam byli dřív než oni a nemuseli jsme řešit hárající Axu a nepříčetnýho mě.:-)
Ovšem o největší vzrůšo se postaral Benji, kdy si v jednu chvíli odběhl do hustého lesíčka a jal se pojídal lidské ......, no víte co. Když nereagoval na přivolání, šla ho Lucka z lesíka vystrnadit. My čekali na cestičce a jen co se Benji objevil, šel jsem mu připomenout slušné chování. Když na něj panička volá, má přece hned přiběhnout a né se tam ládovat hov.... eeee, no, víte čim. Mladý pár, který byl o kousek dál na houbách a měli sebou malýho ratlíka si ho hnedle vzali do náručí (asi abych ho taky nevychovával) a vzdalovali se docela rychlým krokem. Je teda fakt, že Benji smrděl dost i do dálky, takže se jim moc nedivim.:-)
U Lucky na chatě byla kokpitovi vypláchnuta tlamička hadicí, moc se mu to nelíbilo, ale nemoh nic dělat, byly na něj dvě. Když už byl teda zas "nezávadnej", uvolil jsem se a po jeho provokování jsem si s ním i hrál. Sice se bitkoval na druhým schodě a opřenej o Lucku, ale nade mnou stejně nezvítězil.:-) Ale je už na něm znát, že to není to rozmazlený malý štěňátko, jako před 4 měsíci. Začíná s ním být sranda a už ho beru jako kámoše a ne jako malý mimino, který vřeští, jen se k němu přiblížim.
Když jsme si dostatečně vyhráli, Axa dostatečně nažhavila sousedovic ovčáka a rozžhavila sousedovic ovčandu, mohli jsme jet domů za páníčkem.
Už byl vzhůru, když jsme dorazili, tak jsme si k němu zas všichni vlezli do pelíšku a zbytek odpoledne jsme prorelaxovali. Večer odjela k sobě domů Axa a já se moh konečně v klidu natáhnout v pelíšku a vzpomínat na super víkend s páníčkama a kámošema.
