Tady je Majkyho:-)

Dneska jsme po cvičáku v Jinonicích jeli do Jíloviště za Andulkou a Růženkou. Myslel jsem, že půjdem někam na procházku, ale najednou se z poza Andulky vybatolilo takový malý zlatobílý něco. Šel jsem si to očuchat, ale moc mě to nezaujalo, tak jsem se věnoval spíš Andulce a Adéle. Jenže ten špunt furt lozil za mnou a dokonce i ježil hřbet a tak. No, bylo mi to k smíchu. Kdybych chtěl, zašlápnu ho, jenže já nechtěl (zatím).:-) Adéla nás vzala k nim na zahradu a škvrně mě začalo "prohánět". No, nejdřív jsem běhal s Andulkou, přeci jen mi stačila líp než mrňous. Pak jsem se teda slitoval i nad prckem a několikrát zrychlil krok, aby mě mohla honit. Moc mě to ale nebavilo, tak jsem si našel pískací balónek a víc se o bíglího skrčka Arwen nazajímal. Balónek je totiž pro mě vším.

Holky se tam různě honily a škádlily, ale mě to už nezajímalo. Míček je prostě míček. Adéla nás taky na chvilku vzala ke koním, který maj na zahradě. Když potkám koně venku, absolutně mě nezajímaj a nemám s nimi žádnej problém, ale tam na mě v ohraničeným prostoru vykoukla obrovská hlava a byla děsně blízko. Tak jsem nepředstíral hrdinu a štěkal. Panička mě ale uklidnila povelama "ticho", "ke mně", "sedni" a "lehni" a šla si koníka vyfotit. Ta je teda odvážná, vleze mu až do stáje. Andulka zatím využila situace a nabaštila se koňských koblížků. Taky jsem malinko ochutnal a musím říct, že je to fakt dobrý.

Bíglice A+A se začaly zas honit a mučit a já se vrátil k pískacímu balónku. Na chvíli taky přišla ven Růženka. Začala hárat, takže mi fakt voněla a nechal jsem teda kvůli ní i balónek balónkem a šel se podívat blíž. No, nebyla ze mě nadšená tak, jako já z ní. Nejdřív jsme asi 5 minut přečůrávali jedno místo, pak jsem jí udělal jeden návrh, Růženka mi v takové minibitce nakousla ucho a šla uraženě dovnitř. No, asi jsem měl zůstat věrný balónku a na námluvy se vyprdnout. To mám pro příště ponaučení.

Arwenka mezitím někam zmizela, takže byl i docela klídek, paničky si povídaly a my s Andulkou dostali každej jednu botku z bůvolí kůže. No, nakonec jsem sprásknul asi tak 1 a půl botky, protože jsem kradl Andulce to, co už nechtěla.:-)

Byli jsme u holek asi 2 hodinky, začala nám být (no, paničce) docela zima, tak jsme se zvedli, že už taky pojedem domů. Celou cestu domů jsem prospinkal, doma se nadlábnul a zalezl paničce do pelíšku a chrněl až do večera. Byl to totiž dost náročnej den.;-)