Tady je Majkyho:-)

Po trekku ani památky, po pořádný prochajdě ani památky, prostě hrůza. Panička měla sice 2 dny dovču, ale stejně jsme byli jen v Čimičáku a ač to je vždycky tak na hoďku, většinou nikoho běhacího nepotkáme, takže nuda. Ale furt lepší než se jen plazit kolem baráku jako s páníčkem.:-) Ale přeci jen jsme kolem poledního byli vsunuti do formánka a rozjeli se vstříc nějakému výletu. Cestou jsme klasicky nabrali Benjiho s Luckou a razili dále. Dojeli jsme do Jíloviště, kde bydlí Adla s bíglicema a Růženkou. Holky nás hnedka vítaly u brány, Áčka radostně, Růženka už míň, ale já si taky každýho hnedka nehodlám pustit na svoje území, takže jí plně chápu. Paničky nás pustili dovnitř, my se s holkama přivítali, a pak se přibelhala i Adla. Je totiž teďka o berlích a skoro nechodící, takže jsme tam byli hlavně, abychom jí vzaly ven holky, který se teďka nuděj na zahradě a taky, aby si paničky mohly po dlouhé době zas pokecat.

První na řadě byl teda ten pokec. My jsme byli necháni venku a holky zmizely vevnitř. Bojar šel štěkat na koně, kteří byli v ohradě, ale nezdál se, že by se jich nějak dvakrát bál a my, s Benjim, jsme atakovali dveře, protože jako správní závisláci nechceme být venku bez paniček. Já občas i šmíroval oknem, ale ani tak jsem nebyl vzat dovnitř. Tak jsme aspoň zvrhli jeden velký okrasný květináš a z druhého vyhrabali hlínu. Ale potom jsme se celou dobu tvářili, jako, že my nic, že vítr či co. No co, nikdo nás neviděl, Adla tvrdila, že na zahradě nic zničit nemůžem, tak jsme je trošku vyvedli z omylu, chichi.

Holky sice kecaly relativně krátce, ale to nám nebralo možnost dožadovat se hlasitě vstupu. Nakonec se tedy přeci jen smilovaly a začly přípravy na prochajdu. Růženka s náma odmítla jít, ale bíglice šly. Andulka dostala svůj speciální protizdrhací obojek a vyrazili jsme. Panička jí teda musela nalákat z vrat na Froliky, ale pak už běžela před paničkama a vypadala spokojeně.

Celá procházka byly naprosto v klidu, Andulka krásně poslouchala a vůbec se nepokoušela někam zdrhat, Arwenka občas sice projevila touhu jít dál, než paničky chtěly, ale rychle se vracela, takže to bylo fakt v klidu. Dokonce si jednou prohnala i srnku, která před ní vyběhla, hlásila, ale byla do 10-ti minutek zpátky, celá udýchaná a spokojeně vyběhaná. 

Zbytek už byl naprosto v pohodě, hrabali jsme na louce myšky a vraceli se pomalu za Adlou. Procházka nám zabrala cca hodinu, ale bylo to príma. Je teda fakt, že Arwenka nám jí trošku prodloužila svými separátními odběhy po okolí, ale oproti minulým výletům to byla naprostá pohodička. Poslední prodlužku si udělala asi tak 100 metrů před barákem, a když si v klídku probíhala okolo Lucky, aniž by zareagovala na volání, byla odchytnuta a připnuta k Benjimu na druhý konec vodítka. Lucka jen hloubala, zda ho odtáhne do lesa nebo ne, ale nakonec Benji vyhrál a Arwenka už krásně ťapala po cestě.

Vrátili jsme bíglice domů, panička si ještě s Arwenkou vyzkoušela výstavní postoj, jelikož v březnu jí bude provázet do výstavního kruhu, Adla bude ještě nechodící, tak poprosila paničku. Chi, jsem na ní fakt zvědav, nikdy to nedělala a fakt to neumí, ale tak snad je Arwenka profík a zvládne to i za ní.:-)))

Návštěva byla naprosto super a určo se za holkama zas někdy brzo zastavíme.

fotečky