Tady je Majkyho:-)

V sobotu se konala námi dlouho očekávaná procházka - trošku oslava Lucčiných narozenin, ale hlavně takové vzpomenutí na našeho kamaráda Artíka, který už běhá za Duhovým mostem, ač tam měl odejí až tak za 10 let.

Datum 01.11. bylo náhradní, jelikož v úterý 28.10., kdy jsme chtěli jít původně, nám nepřálo počasí, ale v sobotu se už na to Artík podíval a zařídil nádherné počásko, kdy teda většina účastníků brblala, že je jim vedro. Se těm lidem taky ničim nezavděčí.:-) Ale určo byli rádi, že neprší a že musí jen odhodit nějakou tu vrstvu, protože se většina nabalila jak na Severní pól.

My, ač jsme vyráželi zavčasu a dokonce s předstihem, jsme opět dorazili poslední s 15 minutovým zpožděním. Ale tentokrát jsme v tom byli opravdu nevinně, stáli jsme v koloně od Písnice až do Vestce, kde silničáři opravovali jednu část vozovky a provoz byl tedy sveden do jednoho pruhu a řízen semafory. No jo no, to Jílové je pro nás asi zakletý, či co.:-) Nicméně jsme dorazili na náměstí, kde na nás ostatní počkali a mohlo se vyrazit směr Pohoří. Po menších dohadech s místními jsme zaparkovali a vydali se na výlet.

Trasa byla cca 8km, což je teďka pro paničku tak akorát. Téměř celou dobu jsme šli po rovince, takže i ta naše brzda to v pohodičce ušla a jelikož s náma šlo štěndo Bustík a chřipkou atakovaná Andy, většinou ani moc nebrzdila. Proběhly teda asi 2 pauzy, ale jen jedna byla taková delší, a to u rybníka, kde jsme se všichni museli hnedka vykoupat. Strejda Broněk házel klacky, takže jsem se vyběhal a vyblbnul.

Bojárek se překonával a celou procházku krásně poslouchal a vůbec nic závadnýho nespapal. A taky se postaral o vtipnou vložku procházky. Panička si ho chtěla nechat vyfotit jak panáčkuje, protože to mu jde velice dobře. Ale jak to tak bývá, když něco chceme, tak to nevyjde. Nainstalovala Bojara do výchozí pozice, tedy do sedu a jala se ho povelovat "popros". První pokusy byly suprový, jenže nikdo neměl ještě připravený foťák, takže smůla. No a jak byl Bojárek už nabuzenej na pamlsek, prostě se odrazil předníma moc a hodil nádherný záda. A to seděl do kopce, podotýkám.:-) A jelikož byla Andy Žufriková pohotová, zachytila tento nezapomenutelný zážitek na fotkách a musím říct, že to fakt stojí za to.:-)))

Po cca 4 hodinkách pomalé chůze (kdy mimo jiné ta naše trubka ztratila píšťalku, takže máme chvilku volněji, páč na tu my posloucháme nejvíc):-) jsme došli zpět k autům a vyrazili k Lucce na chatu. Teddy se měl seznámit se členy naší smečky a člověci dostali pohoštění, které bylo, jako vždy, výtečné. Lucka rozdala diplomy za účast a my jí, naoplátku, dali dárky k narozeninám (já jsem se teda ještě stihnul poblít, ale to bylo mimo scénář, to se mi prostě udělalo trošku neplánovaně šoufl od bříška a s narozkama to nemělo nic společnýho).:-)))

Den se výborně vyvedl a my se těšíme za rok zase s Artíkem nashledanou!!!