Jdi na obsah Jdi na menu
 


Jílové u Prahy - Fufíkovci - 10.08.08

10. 8. 2008

Dneska jsme byli vytaženi z pelíšků trošku dřív než jsme teďka zvyklí, ale krom paničky to nikomu nevadilo.:-) Ale nebojte, ono jí to brzo skončí a to teprv budem vstávat brzo.:-)))) Nicméně to začlo, dle příprav, vypadat na nějaký ten výletík. Nakonec se k nám ještě přidal páníček a něco po desáté jsme vyjížděli. A kam jinam než do Jílového za Benjim s Luckou. Jako vždy jsme dojeli poslední, ale asi jen 3 minuty po jedenácté, takže to nebylo tak hrozný.:-) Krom toho jsme se dověděli, že Žufrici tam byli už v deset, páč jim naše zmatená těhotná panička nejspíš napsala v 10 místo v 11, za což se tedy dodatečně omlouváme. A nebo Andy neumí číst, to je taky možnost.:-) Ovšem kromě Žufrika, kterýho jsem hnedka za brankou sejmul, aby si jako upevnil, kdo je tu šéf, na nás čekalo ještě stádo čtyř, nám dobře známých, hafanů. Přijeli Fufíkovci, bude srandá!!! Panička samo musela zdržovat docházením na WC (jakoby nebyla před odjezdem, je teď naprosto strašná, čůrá kudy chodí), ale za chvilku jsme už vycházeli. Já standartně prohnal sousedovic ovčandu kolem plotu, to se prostě musí a bez toho by to nebylo ono, ale pak jsem se zas spokojeně přidal k naší skupince. Lítalo se po loukách, hrálo se a páníci kecali o všem možném. Takže klasika.

Udělal se takový náš známý okruh, který zabere tak hodinku a půl až dvě hodinky, ale jelikož šli i méně zdatní jedinci (jak na jednom rozcestí podotkla Lucka, že půjdem chvíli po rovince, aby si někteří jedinci - manželé Tůmovi - mohli oddechnout), no já vim, že panička teďka tahá jednoho turistu navíc, tak je omluvena, že už tolik nevydrží, byly dvě delší pauzičky a prochajda nám zabrala asi tři hodinky. Samo se fotilo jak o závod, páč jsme už dlouho nikde nebyli, tak abychom zas měli nějaký nový obrázky.

Prochajda proběhla víceméně v klidu, jen Žufrik se párkrát rozhod, že některý pes je blíž k jeho páníčkům než je zdrávo a chtěl mu vysvětlit své postavení, ale vždy byl spacifikován a byl zase klid. Já jsem měl většinu procházky věrného průvodce, a to Bertíka, který se do mě zamiloval. Ale byla s ním sranda, občas jsem ho prohnal a byl dobrej na hraní. Jednou páníček dokonce nabízel vyměnou za Bertíka, který se mu strašně líbí, mě, pak i Bojara a nakonec přihodil i rybičky (panička ho překvapivě nenapadla):-), ale nebyl úspěšný a žádná výměna neproběhla. Ještě aby jo, co by si bez nás počal.:-) No, prostě procházka byla ve veselém duchu, tak jak je to správně. Po návratu k Lucce na chatu bylo připraveno občerstvení nejen pro nás, ale i pro páníčky, což naše žravá panička ocenila (a tedy nejen ona).:-) Fufíci vyndali pár věciček na prodej, čehož se samo všichni chytli a každý si něco odnesl. Já třeba tři vepřová ouška. Jedno jsem dostal a dvě jsem si uloupil přímo z pytlíku páč jsem šikulka šikovná.:-) Panička sice chtěla odolat, že pelech, který si objednala nám stačí, ale Bojárek měl jiný názor a "koupil" si dvě pískací hračky. Nejdřív přitáh hvězdici a potom slona, kterýmu hnedka ukous i cedulku, aby už nešel vrátit.:-) Všechny tam obcházel se slonem v tlamě a chlubil se, co si koupil. A nechtěl se ho vzdát ani v autě a pořád si ho přes mříž hlídal a doma s ním zalezl do pelíšku a spinkají spolu.:-)

Potom jsme už museli jet, protože páníček měl kalící noc a byl nevyspalej a už to na něj dopadlo. A teda právě včas, usínal už v autě. Ještěže řídila panička.:-) Doma jsme dostali napapat, nový pelíšek na hajání a upadli do zaslouženého komatu. Všichni tři.:-)

fotečky

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář