Tady je Majkyho:-)

Dneska jsme jeli za Benjim a Luckou do Jílovýho na prochajdu. A nebyla to jen tak ledajaká procházka, ale přijeli fufíkovci a ještě jsme zlanařili nový kamarády z netu, co maj pitku Arwen.

Všichni jsme se sešli v Jesenici na parkovišti, teda všichni ne, Pavlínu a její bíglice a biteriéra Mikeyho jsme nakládali už na Palmovce. To jsem taky teda koukal dost vyjeveně, co se to tam hrne a jak jsem správně tušil, hrnulo se to ke mě do auta. Drzost, taky jsem to dával hlasitě najevo, ale byl jsem okřiknut, čtveřice malejch strakatejch pesanů mi naskákala do auta a já se tam už skoro ani nevešel. Děsný. Ale ještě štěstí, že jsme Adle vezli tyčky na slalom, byla sklopená jedna sedačka, takže jsem se moh krásně protlačit do auta (což teda udělali i dva skrčci) a dávat za paničkou jasně najevo, co si o tom myslím.

Mezitím nám taky napsala Adéla, že se musí z dnešního výletu omluvit, ale vrátila se ze SO oslavy až v 6 ráno a není tedy schopna. No, její chyba, ale jak jsme jí později viděli, byla opravdu ještě stále ve velice nedobrém stavu. Chi, dobře jí tak.:-)

Jela totiž s Pavlínou na agi, takže jsme se po prochajdě opět scházeli v Jesenici, dali jí ty tyčky a Pavlína s pesákama si přestoupila. Aspoň, že na cestu domů jsem tam měl místo. Ale zatím jedeme do Jesenice a výlet máme před sebou.

Když jsme dojeli na smluvené místo, čekala tam už Arwen se svými páníčky Mončou a Standou. S paničkou se pozdravili, panička hned začla muchlat Arwenku, která na nás koukala dost nechápavě a čekali jsme ještě na fufíkovce. Ti dorazili během 5 minut, takže jsme mohli směle vyrazit za Benjim.

Když jsme zaparkovali u nich před chatou, vyhrnuli se všichni psi z aut a to bylo teda něco. Chvilku páníčkům trvalo, než nás zpacifikovali a mohlo se vyrazit. A šli jsme v tomto složení: Pavlína a její čtyřčlenná smečka - bíglice Sherka, Žaža, Lilly a biteriér Mikey (pro neznalé biteriér je pracovní název pro křížence brazilského teriéra a bígla), Dorka s Honzou a jejich čtyřčlenná smečka - maďarka Aira, skoropitbul Truhlík a dva nefalšovaní jezbasové Ferda a Bertík (opět pro neznalé: skoropitbul znamená, že kdysi dávno měl v předcích pita a jezbas je kříženec jezevčíka s basetem), Monča se Standou a jejich pitka Arwen, samo Lucka s Benjim a moji páníčci se mnou.

Celá prochajda probíhala víceméně v klidu, občas jsme prohnali bažanty, ale jen abychom si zaběhali, sem tam i nějakou srnku, ale to se stejným důvodem, já jsem občas prohnal Truhlíka, protože mě otravoval, pak se nám asi 2x podařilo mírně vyděsit houbaře. Je teda fakt, že potkat 11 psů není pro neznalé asi příjemné (kór, když bíglí předvoj, společně s Arwenkou, každého houbaře hlásili svým typickým hauuuuu). Ale žádný problém nenastal, takže jsme mohli pokračovat v klidu dále.

Ovšem na jednom úseku bylo do nedávna stádo ovcí, které tam samo nechalo po sobě i nějakej ten bobek, takže nastalo menší vzrůšo (teda pro páníčky, chichi). No, jako první jsem nový hit od Armaniho, chichi, vyzkoušel já. Zelená levá lopatka a šmouha na hlavě se opravdu nedaly přehlédnout. Panička má teda rýmu, ale i tak zjistila, že to zas až tak nesmrdí a že teda pěšky domů nepůjdu. Za chvíli se, v jiném, větším, odkazu projel Ferda, taky bez zápachu, prý to bylo podprahové hovno.:-) Nejvíc na téhle trase asi vidělaly bíglice s Mikeym, protože z každého, které jsme potkali, aspoň ždibínek urvaly do tlamičky. Nejvíc teda Mikey. Ten v tom byl přímo přeborník.:-)))

Nicméně jsme bez úhony a bez ztráty jediného psa došli během dvou a půl hodinek zpátky k Lucce na chatu. My dostali napít a paničky nám všem vybrali nějaké hračky. Dorka totiž přivezla jejich aktuální zásobu hraček, panička mi chtěla koupit novej balonek a ostatní se samo hnedka přidaly. Jak jinak.:-)

Potom páníci ještě kecali chvilku u aut, my, hafani, byli dáni do aut a většina hned usnula. U mě v autě všici až na dva pesany, Majkyho a Mikeyho.:-) Museli jsme ale už jet, neb na nás v půl 3 čekala v Jesenici Adla, které jsme dávali ty tyčky a se kterou jela Pavlína a pesani na agi.

Po přeskládání aut jsem se natáh (KONEČNĚ) v MÝM kufru a chrupkal až domů. Doma jsem spinkal celou dobu (mimochodem, páníček to taky hnedle zatáh) a byl jsem drze vzbuzen před šestou a ještě větší drzost byla, že mě panička vzala na veterinu. Začal jsem totiž před časem kulhat na levou přední pacinu, tak jsme šli na posouzení k vetovi. Po procházení, kdy jsem samo dělal hrdinu a nekulhal, jsme chvilku běhali a pak jsem teda malinko zakulhal, aby pan doktor viděl, ale jinak nic. Celou pacinu mi prohmatal, od prstů až k rameni, kroutil mi s ní, natahoval, skrčoval, vykluboval do všech možnejch i nemožnejch stran, ale já byl za hrdinu a neřek ani ň a jen jsem znuděně čučel do zdi. Z čehož teda usoudil, že tam není nic akutního a že mě asi nejspíš zas jen pobolívá to moje rameno, kde mám nějaký ty kloubní problémky. Dostal jsem teda pigáro na výživu kloubíků a na bolest, vet nám doporučil nový Alavis Celadrin, kterej panička samo hned koupila a v úterý jdem na kontrolu. Jo a mám být v klidu. Hahaha, nevíte někdo co to je?!?:-)

Pak jsme už teda šli domů, já dostal véču, byl mi umyt zelený flek z hlavy a lopatky (původně jsem se měl koupat celej, ale protože to nesmrdělo a panička byla dost utahaná, jen to umyla houbičkou, takže jsem na tom i vydělal:-)))) a šel jsem zase spinkat. Pak ještě byla poslední večerní prochajda a já si konečně mohl nechat zdát o super stráveným dni s mými kamarády.

a honem na fotečky