Jdi na obsah Jdi na menu
 


Králův Dvůr 21.10.07

21. 10. 2007

Vzhledem k tomu, že včera jsem byl drze zanechán doma, zatím co páníčci si odjeli, očekával jsem dneska nějakou kompenzaci. A taky přišla. Vstávali jsme už před devátou ranní (grrr) a vyrazili jsme s paničkou na výlet. Jelo se Arwenkou a Citou do Králova Dvora. Měl jsem totiž od paničky City, Katky, slíbeno, že mi nafotí nějaký super profi fotky. No já, spíš panička. Mě je to jedno, ale ta moje furt chce nějaký nový krásný fotky a tak, takže jsem byl naložen do formiče a vyložen u Arwenky.

Paničky si ještě před tím, než jsme vyrazili daly kafe, ale pak jsme už byli naskládáni do auta a jelo se za Citou. Na prochajdu byl ještě přibrán holek známý Pavel, který má labradorku Jessicu, takže jsem měl hotový harém.:-)))

Prochajda vedla celou dobu lesem, takže to bylo fakt bájo. Super jsme se vyblbli a vylítali. Arwenka sem tam chytla nějakou tu stopičku, ale vrací se velice záhy, tak je to dobrý. Nemusí se na ní čekat jako na jiné (což si vyzkoušíme hnedle příští SO), takže prochajda plynule pokračovala dále. V jednu chvíli jsme se všichni 4 prohnali takovým potůčkem a jezírkem, takže jsme vypadali jako prasátka. Chichi. Paničky měly děsnou radost, vzhledem k domluvenýmu focení. Ale co, to opadá a i špinavej pes se dá fotit.:-)

Když jsme došli zpátky k Citce, Katka si skočila pro foťák a my zatím čekali na louce. Samo jsme to s Citou využili k našemu hraní. Fakt si s ní ohromně rozumím a dokonce při těch hrátkách jsem potichu, což je opravdu vyjímečné a znamená to, že "protivníka" mám fakt rád. Máme tedy několik fotek, jak si hrajem, ale pak už začlo pózování a tváření se, jak panička zrovna řekla. No, upřímně, jsem se tvářil i stál (seděl, ležel) jak se mi zrovna chtělo, ale občas jsem se (samozřejmě za úplatu = piškotek) nechal obměkčit a chvilku dělal to, co holky chtěly. Takže, jak se můžete v galérce přesvědčit, mám opravdu super kolekci nádherných fotek a panička už přemejšlí jaký věci si s nima nechá udělat.:-)

Asi ten zájem o mojí psí osobu nějak rozhněval Arwenku, nedovedu si to totiž jinak vysvětlit, ale stojím si tak a koukám, jestli mi panička nedá zas nějakou to mňaminu, trošku jsem na ní zas štěkal a najednou přílitla od něku Arwen a rafla mě do ucha. Jen tak, z ničeho nic. A teda festově a moc to bolelo. Zakňučel jsem a Arwenku jsem trošku prohnal, protože tohle se mi fakt nelíbilo. Panička mi to pak ošetřila, aby mi to neteklo a byl jsem litován a dostával bolestný = mňamky. Arwenka dostala vynadáno a celou dobu se pak tvářila, jako, že je jí to hrozně líto, ale já se s ní už pak vůbec nechtěl bavit. Tohle se kamarádům přece nedělá, tak si to snad už bude pamatovat.

Byl jsem pak ještě chvilku focen a pak dorazila za Katkou její kamarádka s třema feňulema. Jednou belgičankou a dvěma malejma kníračkama. A právě belgičanka mě tak jako trošku pomstila. Honily se s Arwen, že jako hra, ale když Cindy Arwen dohnala, rafla jí do zad a odhodila stranou. A teda žádný lehký štípnutí to nebylo. Na férovku jí kousla. Arwen jen zírala. Ale krev jí netekla, tak snad to bude mít v poho.

A pak jsme už jeli k Arwence domů, kde měla panička slíbenej oběd a potom honem za páníčkem, protože ten už byl celej netrpělivej, kdy jako hodláme dorazit.

Po dojetí domů jsme se samo natáhli k páníčkovi do pelíšku a ještě dospali to ranní vstávání. Mě zas začlo bolet levý zápěstí, ale tak to je už asi prostě normální stav, tak to holt musím nějak přežít.

Příští sobotu jdeme na ARTOVU MEMORIÁLovou prochajdu, tak se těště na reportáž a fotečky. Určitě nebude o zážitky nouze. Jen doufám, že budou jen příjemný.

fotečky

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář