Tady je Majkyho:-)

Jak se na pořádnou sobotu sluší a patří, vyrazili jsme na výlet. Ráno to sice moc nevypadalo, paničce se nechtělo vstávat a páníček byl velmi dlouho odolný k buzení, takže jsme vyráželi až něco po devátý. Na Smícháč k Mekovi jsme dorazili v půl 10, nabrali Monču s Arwen a Tomem, panička si koupila jeden toastík jako snídani a razili jsme dále do Davle pro Lucku s Benjim. Když naskočili, pokračovalo se ještě kousek do Štěchovic, kde čekaly Ivča s Beou.

Po dokončení příprav se mohlo vyjít, za chvilku jsme už zahli do lesa a mohli jsme být vypuštěni. Cesta ubíhala rychle, běhalo se, čmuchalo se, blblo se, prostě jsme si to užívali. Paničky klábosily a my za chvíli došli do Třebenic, kde jsme zasedli na zahrádku místní hospy, my dostali od příjemného pana číšníka napít a paničky si objednaly pití a jídlo. Bohužel začlo pršet, ale to nevadilo, páč tam měli takový ty velký slunečníky, takže aspoň chvilku to déšť zadrželo a než se moh promáčet, bylo po dešti, takže jsme ani nezmokli. Když jsme odcházeli, dorazila skupinka lidiček s dvouma pejskama, jeden byl nějaký voříšek, tuším a druhý anglický buldok, kterýho musela panička samo vyfotit, aby se taky pokochal páníček a pak ještě jedni lidi s mladou fenkou německé dogy. Krásná holka, ala hrát jsme nemohli, asi bychom jim trošku přestavěli ty dřevěný lavice i se stolky.:-)

Pokračovali jsme tedy dál a došli ke Slapské přehradě. Tam proběhlo naše první dnešní koupání. A bylo to super. Největší sranda byla asi běhat kolem paniček tak dlouho, až měly všechny čtyři totálně mokrý nohavice.:-) Pak taky Lucka vyndala Benjiho aport, ale jelikož jsem tam byl já, měl smůlu. A teda nejen Benji. Občas mi ho teda ukradla Bea, když jsem se potřeboval oklepat a aportík si na chvilinku odložil, ale dlouho jsem jí ho nenechal. Taky tam byla jedna drzá labuť, která si myslela, že to celý patří jen jí, ale brzy zjistila, že jsme v přesile a že asi neuspěje, tak nasupeně odplula. Když jsme se dostatečně vycachtali mohlo se pokračovat v našem výletu. Mířili jsme na Sázavskou stezku, která vede po takové úzké cestičce na skalách, takže z jedné strany je vysoká skála a z druhé sráz dolů k Sázavě. Bohužel cesta vedla kolem spousty chat, které ovšem nesmějí mít, kvůli zvěři, oplocený pozemek bo to patří Lesní správě a někteří nezávislejší pesani se občas šli k někomu podívat na zápraží. Krom jednoho případu byli lidi naprosto v pohodě, dotyčného podrbali a nevznik žádný problém. Ovšem ten jediný případ, kdy lidi zjevně neměli rádi zvířata, stál za to. Byli dosti nepřijemní a panička se musela hodně držet, aby je neposlala někam. Nechápu, proč si pak teda stavěj chatu v přírodě, u turistické stezky, kde musí zákonitě každý den nějaké to zviřátko potkat. Ale nenachali jsme si tím zkazit náladu a zvesela vykročili dál. Vrátka do "obory" jsme museli chvilku hledat i se kousek vrátit, ale nakonec se zadařilo a my se ocitli na té uzounké stezce nad řekou. Po té jsme došli až do Štěchovic, kde jsme nechali auta a unaveně zalezli do formánka. Odvezli jsme Lucku s Benjim do Jílovýho, Moniku s pesákama vysadili v Nuslích a pak už jeli k nám domů, kde nás čekal teplý pelíšek a plný miska.

Příští víkend máme odpočinkový, páníci musej rozvíst svatební koláčky, ale za 14 dní zas vyrazíme ušlápnout dalších několik kiláčků.

fotky