Tetín 18.10.08
V sobotu jsme absolvovali výlet, který organizovala Monika od Arwen v rámci svého "sdružení" Hafani z Berounska. Vycházelo se z Tetína v deset dopoledne směr Koba, Tobolka a zpátky na Tetín. Účast velice hojná - 18 psů všech ras i velikostí.
Než jsme vyšli z vesnice byli jsme na vodítkách, ale jen co jsme přišli k lesu, smečka se vypustila a mohlo začít to pravý lítání. Nejdřív jsem si to tam musel trošku srovnat, aby všem bylo jasné, kdo je šéf, ale všichni to pochopili relativně rychle.
Trasa vedla buď lesem nebo přes louky či pole, takže super, ale teda ujišťování Moniky, že je vhodná i pro těhotné vyšlo nakonec trošku jako liché, páč terén vhodný pro těhotné ve vyšším stupni vypadá úplně jinak. Buď se šlo do kopce nebo z kopce, listí pod nohama klouzalo, což pro paničku nebylo zrovna dobrý, ale překvapivě neupadla ani jednou. Nakonec to teda ušla celý, ale nakonci toho fakt měla plný zuby a bříško jí docela pobolívalo. Další takovýhle výlet už si dáme až s kočárem a rozhodně po jiném terénu.:-)
Ale jinak jsme byli rádi, že jsme šli. My se vyblbli s kámošema, panička pokecala s lidma, který už docela dlouho neviděla a hlavně vypadli jsme z našeho stereotypu pražských lesů do pořádný přírody. Ale i v tý pořádný přírodě si Bojárek našel nějakou mňaminku a protože spořádaně pečuje o paničky psychické zdraví, aby byla připravena na příchod mimina, po doražení domů si úspěšně poblil pelech.:-) Ovšem naběh si, páč panička splnila své hrozby a vylepšila mu košík koženým páskem mezi očima, aby si ho nemoh sundat. Jojo, kdo chce kam..... :-)
Myslel jsem, že budeme v klídku doma odpočívat, ale páníci nám přichystali pěknej podraz. Na večer a noc si dohodli návštěvu u jejich známých, ale bohužel nás nemohli vzít sebou, jelikož tam nejsou zvyklí na psy v baráku, takže nás šoupli k páníčkovejm rodičům. Sice se tam o mě staraj jak o vlastního, ale já byl celou dobu smutný a s nikým jsem se nebavil. Ovšem když druhý den přijela panička, řádil jsem jak černá ruka.:-) Byl jsem hrozně rád, že mě neodložila a že si pro mě zase přijela.
Pak jsme už jeli domů a já se od paničky celou dobu ani nehnul a bedlivě jí hlídal, kdyby se mi zase chtěla někam ztratit.
