Jdi na obsah Jdi na menu
 


Výlet České Budějovice - 08.08.07

12. 8. 2007

Na středu byl v rámci naší dovolený naplánovaný výlet za holkama na agi tábor, kam jsem měl taky původně jet, ale po skončení naší agi kariéry jsme samo nejeli.

Ráno nás panička vyhnala z pelíšků docela brzo (tomu jako říká dovolená, děsný) a začla nám balit na cestu. Ještě prochajda před cestou, snídaně a vyrážíme pro Lucku a Benjiho do Jílovýho. Cestu nám bohužel ztěžují náklaďáky, které děsně zdržují provoz a až do Psár se ploužíme maximálně padesátkou. Tam se nám naštěstí daří posledního náklaďáka předjet a můžem frčet trošku rychleji. Lucka s Benjim jsou už připravený, takže pouze nasedají do auta a vyrážíme. Axa s Bojarem v kufru a já s prckem na zadní sedačce. Benji, ač ve svém autě hodný, v našem ze začátku trošku štěká a furt po mě leze. Dávám najevo svojí nevůli, ale mrňous si z toho vůbec nic nedělá a vesele doráží dál. Teda, co já musím všechno vydržet. Hrůůůza. Ale nakonec se i štěně ukládá ke spánku (heuréka) a cesta až do Budějic probíhá zcela v klidu.

Jelikož nás páníček nanavigoval, vůbec jsme nezabloudili a hnedlanc na poprvý našli kemp, kde holky trávily tento týden.

Adéla pro nás má hnedka "překvápko". Má streptokoka a bere antibiotika, takže paničky se maj od ní držet trošku dál a rozhodně se jí nedotýkat. Na psy to prý přenosné není. No, musíme jí věřit. Holky nám ukazují svojí chatku a potom se jdeme projít k vodě do blízkého parku Stromovka (to je teda fakt originalita:-)). Dáša s Adlou jdou ještě na oběd a nechávají nás u vody. Což nám vůbec nevadí a rácháme se zvesela dál. Benji se taky nenechá dlouho přemlouvat a míří s náma do vody. Pro něj to bylo první opravdový plavání. Lucka ho již párkrát zkoušela nalákat do vody, marně. Ale s náma šel a když vylez, tak se paničky málem potrhaly smíchy. Přes ty chlupy to není vidět, ale Benji je děsně hubenej a jak se namočil, vypadal jak reklama na hlad.:-) Hráli jsme si docela dlouho než přišly holky z jídla, který prej teda nic moc. Dohaduje se výjezd k rybníku Bezdrev, který je od Budějic vzdálen asi tak 8 km, takže jdeme k autu a vyrážíme na super koupačku.

Náš cíl je vesnice Zálužice, ale není nám hned tak přáno. Dojíždíme nejdříve do městečka Zliv, kde se otáčíme a vracíme zpátky a uhýbáme na betonovou cestu do lesa. Ta bohužel nekončí ve vesnici, za to je tam závora, takže parkujem a rozhodujem se, že to zkusíme tady. Rybník tu je, tak co. Mno, z celé smečky osmi psů jsem byl hodnej jen já, Axa a Benji, i když ten se taky později trošku rozjel. Jinak to byl fakt adrenalin. Cesta vedla totiž mezi lesem a rybníkem, takže zrzavky a bíglice buď mizely ve vodě, ale spíš v lese, z čehož teda holky nebyly vůbec nadšený. Konečně jsme došli k pohodlnýmu vlezu do vody. Jenže. Je tam trošku moc kamenů, tak jdeme o kousek dál, kde je písek. Jenže. Tam je zas pro změnu hnůj, hnedle asi tak 5 metrů od břehu. Paničky nás rychle vyhání z vody (moc dobře vědí, jak by to dopadlo, chichi) a pokoušejí se projít po břehu dál kolem rybníka. Bojar je celou dobu ve vodě a honí potápky. Vzhledem k tomu, že mělčina je od břehu dost daleko, jde za náma vodou (asi si myslí, že je malá "mořská" víla bo co:-)), což paničku trošku znervózňuje, protože ho přes stromy nevidí a nerada by pak vysvětlovala páníčkovi, že se mu někde utopil pes.

Nacházíme něco jakoby "pláž" a paničky na to vcházej. Jenže. Je to bahno a dost měkký a ještě tam všude děsně smrdí rybina. Takže usoudily, že kameny na začátku jsou prostě nejlepší a vracíme se zase zpátky. Jojojo. Bertička cestou zpátky trošku sešla z cesty a prolezla bahýnkem (určitě to bylo omylem a rozhodně ne schválně:-)), takže tlapky má úplně černý. Takový slušivý podkolenky.:-) Dáša to chvíli rozdejchávala, ale povedlo se. Vrátili jsme se k prvnímu vlezu, kde byly ty kameny a chvíli se zase plavili a blbli. Už jsme chtěli jít k autům, protože nás Eva nasměrovala tam, kam jsme chtěli původně dojet, ale Bertička se rozhodla, že si jde konečně pořádně zaplavat. Jenže plavala dost daleko a nějak nevypadala, že by se chtěla vrátit. Dáša už byla odhodlaná, že tam pro ní prostě musí plavat, ale Bertík si to naštěstí rozmyslel a vesele připlaval k nám a tvářil se strašně šťastně.

Cestou k autům se Arwen s Andulkou stačily vyválet v chcíplé rybičce, takže mírně zaváněly, pak jsme ještě vyplašili srnku, která se zachraňovala útěkem přes vodu a Andulka samo ucítila stopu a snažila se srnku honit, naštěstí byla včas zastavena. Chvíli holkám trvalo než bíglice a zrzavky naskládaly do auta, ale když se zadařilo, vyjeli jsme. Nakonec jsme i správně zahli a vysněné místo našli. A Eva měla fakt pravdu, bylo to tam super. Jenže. Už cestou moje panička našla půlku ryby a jak měly paničky později zjistit, nebyla to jediná.

Dáša s Luckou se převlíkaj do plavek, Adla radši do vody nejde, přeci jen má ty antibiotika, tak to nechce pokoušet a panička si nevzala plavky. Ale to by nesměla být moje panička. Vzhledem k tomu, že tam jsou jen lidi z agi (a i kdyby nebyli, tohle fakt neřeší), jde do spodního prádla a už je s náma ve vodě. Suprově se proplavem a vyblbnem, je to fakt žúžovej den. Jenže je docela těžký hlídat tři psy, takže Bojárek za chvilku mizí v křoví, kde předtím Arwenka našla (nejspíš) chcíplou rybičku a zvesela jí dožírá. Jen má smůlu, panička ho vidí, obouvá se a běží k němu. Bojar rybu jakoby nic dojídá a vycházi z křoví. Chyba. Panička na něm klečí, řve na něj a Bojar dostává dost výprask. Odplíží se doslova jak zpráskanej pes. Arwenka se jde kouknout, co se to děje a ještě najde kousek, kterej Bojsovi unikl, tak ho dopapká, ovšem na přání Adély je paničkou vytahána za kůži a je z toho dost překvapená. "Ta hodná teta, co mě vždycky drbe je na mě hnusná?!? Ta se teda pěkně vybarvila." Jojo, znám svojí paničku a když se nas.... chlupy jen lítaj. Já teda, ač většinou spapám cokoli tohle nee, takový prasátko nejsem a Axa už vůbec ne. Ta venku nepapká vůbec nic.

Pomalu se přesouváme k autům a loučíme se s holkama, protože už pojedem rovnou domů. Cestou zpátky začíná pršet, což nám vůbec neva, protože všichni (teda kromě paniček) chrníme a panička si to navíc pochvaluje, protože nebude muset zalejvat.:-)

Na chatě teda zatím neprší, ale jen co zaparkujem, zamknem vrata a dojdeme k baráku začíná i u nás. Super počásko na spaní.:-) Večer dáme teda ještě poslední venčící prochajdu a pak už zalejzáme do pelíšků a usínáme po super provejletovaným dni.

Na fotečky můžete kouknout sem.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář